„Skicuji pouze rukou a studuji precedenty. Snažím se o nadčasovost, metaforu a čitelné reference,“ říká o hlavních technikách při své práci známý architekt Otto Dvořák. V našem rozhovoru nám zodpověděl, proč v dnešní době neexistuje jednotný architektonický styl, jaký má oblíbený typ bydlení, kde čerpá inspiraci pro svoji práci a proč rád vzpomíná na realizaci přístavby k dřevěné vile.
Otto Dvořák:
„Skicuji pouze rukou a studuji precedenty. Snažím se o nadčasovost, metaforu a čitelné reference,“ říká o hlavních technikách při své práci známý architekt Otto Dvořák. V našem rozhovoru nám zodpověděl, proč v dnešní době neexistuje jednotný architektonický styl, jaký má oblíbený typ bydlení, kde čerpá inspiraci pro svoji práci a proč rád vzpomíná na realizaci přístavby k dřevěné vile.
- Je možné specifikovat jednotný směr nebo trend současné architektury a interiérového designu? Nebo je naopak trendů několik?
V této postmoderní době, kdy si každý stanoví svoje hodnoty sám a žádné hodnotové konstanty neexistují, je skoro nemožné mluvit o určitých trendech, a v kterých zemích? Dnes je možné v designu i ve výrobě téměř cokoliv. Někdo rád minimalismus, někdo historické reminiscence, někdo, naši východní sousedé ku příkladu, pompézní eklekticismus. To často vede k velmi rychlému a neuváženému a povrchně formálnímu nápadu bez dostatečné zkušenosti. Velký mistr moderní architektury – Ludwig Mies Van der Rohe řekl: „Nemůžeš vymyslet novou architekturu každé pondělí ráno“. A to se dnes děje, masivně podporováno médii a reklamou. Myslím, že se pomalu lidé, ti vzdělanější a osvícenější, přiklání ne k trendu, ale naopak k ‘timeless’ nadčasovému designu i interiéru. Eklekticismus se zdá zcela vládne a to především v interiéru.
- V posledních letech se do popředí zájmu dostává industriální styl, tedy styl „bydlení v továrně“, jaký máte na tento trend názor? Je nadčasový nebo se jedná o sezónní záležitost?
Ano, ale tento trend není nový. Lofty v New Yorku, ateliéry, ‘adaptive reuse’ industriálních budov jsou s námi od 19 století. Saháme po industriálním slovníku právě ze všech těch důvodů, které jsem uvedl jako sporné a formalistické. Image od funkčnosti, přiznaných aktivit, je odpovědí na uvedený eklekticismus. Sám používám v hotelech a restauracích ‘otevřené kuchyně’. V rezidenční architektuře image ateliéru a aktivních kuchyní v klíčových pozicích/lokacích interiéru. Dovoluje originálnost a hřejivou neformálnost. Pokud ovšem nemluvíme o trendové scénografii ‘stage set’.
- Jaký je váš oblíbený trend, tedy co rád využíváte ve svých projektech? Máte svůj oblíbený materiál?
Nenavrhuji trendy architekturu, ale pracuji vždy v úzké spolupráci s klientem a v odpovídajícím společenském i fyzickém kontextu díla. Samozřejmě se opírám o materiály, téměř o všechny, ale kámen a přírodní materiály jsou klíčové. Musí být autentické. Světlo přirozené i umělé má jednu z nejvyšších priorit. Tvoří prostředí. Dispozice musí být zcela funkční a flexibilní, žádné infantilní, pubertální experimentování.
- A vaše vize do budoucna?
Anything goes! Rád bych byl optimista, ale panuje takové zmatení jazyka a verbálních interpretací, polemik, konfrontací, že není téměř možné se dohodnout na slohu doby. Tím méně na budoucnosti. G.K. Chesterton řekl: „Od té doby, co lidé přestali věřit v Boha, jsou ochotni věřit každé pitomosti. Virtuální realita přebírá vedení nad reálnou realitou a s ní související ztráta znalosti řemesla povede jen k tápání.“
- Když se podíváme na zákazníky, vidíte nějakou změnu v jejich preferencích ve srovnání s předchozími několika lety? Například příklon ke konkrétnímu stylu, častější sledování designu, ochota si za kvalitu připlatit apod.?
Záleží na vzdělání, finančním zázemí, morálce a touze po prestiži klienta. Zdá se, že klienti se učí ze záplavy dat na internetu. To je máte, a neví jak se rozhodnout. Je málo osvícených, ale přibývají. Někteří nechávají design zcela na architektovi, čím slavnější, tím lépe. Někteří rádi a dobře spolupracují během procesu. Mnoho z nich si myslí, že rozumí půdorysům a návrhu, ale nerozumí. Osvěta architekta je proto nepostradatelná.
- Který zákazník je pro Vás osobně tedy při práci nejlepším partnerem?
Osvícený, vzdělaný, dospělý, profesionální, charakterově zdravý
- Jakých hlavních technik se při své práci držíte?
Skicuji pouze rukou a studuji precedenty. Snažím se o nadčasovost, metaforu a čitelné reference.
- A kde čerpáte inspiraci?
Dívám se a vidím, co vidím. Hodně cestuji a studuji historii. Navazovat a udržovat kontinuitu má v sobě velkou sílu.
- Máte blíže ke komerčním prostorům nebo spíše ke stavbám pro bydlení?
Pracuji na obojím. Dost se od sebe liší. Hlavně vlivem komplexních technologií a cenou.
- Co byla vaše první realizace a na které projekty jste nejvíce hrdý?
Moje první realizace v Bostonu byla přístavba k dřevěné vile. Měl jsem skvělého dodavatele a dopadlo to krásně. Přístavba se lišila od původní jen ve velice subtilních elementech, ale zřetelných. Hrdý jsem na každý projekt, ale když jsou hotové, už mi nepatří, patří veřejnosti. Nevěřím v sebestřednost, tak často dnes propagovanou a oslavovanou.
- Jaký typ bydlení preferujete vy sám?
Velmi široká otázka. Tam, kde žiji a bydlím, potřebuji přírodu, perfektní funkčnost, úložný prostor a hlavně hodně kvalitního umění kolem sebe.
- V letošním roce jste byl předsedou poroty mezinárodní soutěže mladých architektů do 35 let Inspireli Awards. Jak vnímáte práce mladé generace architektů?
Jsem příjemně překvapen opět jejich vysokou profesionalitou, inteligencí, tvrořivostí a smyslu pro realitu
- Je něco, co Vás v této soutěži velmi překvapilo?
Zájem studentů a mladých architektů z celeho světa, jejich dospělost a upřímnost.
- Přihlášeny byly projekty z Čech i zahraničí. Lze vidět nějakou zásadní rozdílnost, když pomineme kulturní aspekt, tedy inspiraci kulturou, ze které přichází?
Když opravdu znáte architekturu, kulturní rozdíly jsou jemně patrné, ale globalizace a internet udělaly své.
- Generálním partnerem soutěže byla česká společnost Technistone, která vyrábí tvrzený kámen. Setkal jste se již s tímto materiálem?
Setkal a chválím ten materiál. Symbolizuje kvalitu, je vděčný, reálný, poetický a hlavně nadčasový. Akrylátové desky mají mnoho předností a dovolují dokonalou kontrolu textury materiálu a potenciálních oprav. Respektuji také velký výběr a barevný rozsah. Osobně dávám přednost tlumeným odstínům a ne okázalé barevnosti. Použil jsem ho v rezidenčních interiérech.
Ing. arch. Otto Dvořák, AIA, CKA
Architekt Otto Dvořák, AIA, CKA je ředitelem architektonického studia CDI / City design international, které působí v USA, Německu, Rakousku a České republice. Jeho práce zahrnuje rozsáhlé urbanistické projekty, komunitní práci, oceňované znovuvyužití historických budov, komplexní městské areály a poradenství a vedení velkých mezinárodních developerských týmů. Absolvoval Harvardskou postgraduální školu designu, kde více jak 15 let také vyučoval. Byl jmenován profesorem na King Abdulaziz University v Saúdské Arábii, aby inicioval vznik Školy environmentálního designu v Jeddah. V současné době žije v Praze, kde působí také v Kolegiu odborníků pro Katedru uchovávání a podílí se na řadě přednášek.